Hlavní menu:

Dovozce nejkvalitnejsich gruzinskych vin, brandy, mineralni vody Borjomi » Minerální voda Borjomi » Historie

Historie

Historie Boržomské soutěsky je přímo spojena s minerálními vodami. Je možné, že i bez minerálních pramenů by se Boržomi stalo vyhledávaným lázeňským místem pro své přírodní krásy a jedinečné klimatické podmínky, vhodné k léčbě i relaxaci. léčivé podnebí. Ale především díky minerální vodě Boržomi je toto místo známé po celém světě.


Podle legendy bylo toto místo pojmenováno podle spojení dvou slov: „borž“ – hradby a „omi“ – válka. Dříve se zde často vedly války a osada Boržomi měla strategickou polohu v soutěsce. Hory kolem ní se tyčily jako hradby a na svazích soutěsky byly vystavěny strážní věže.
Archeologové se domnívají, že minerální prameny byly známy již v dávných dobách. Toto potvrdil na počátku 20. století nález 7 kamenných van, které pocházejí z prvního tisíciletí našeho letopočtu. Podle všeho se voda v té době používala hlavně ke koupelím, a ne k pitným kúrám. Pak byly prameny na dlouhou dobu zapomenuty a místa, kde se nacházejí, byla opuštěna.
Druhý život pramenům překvapivě dali vojáci. V roce 1829 byl v Boržomi ubytován Chersonský pluk granátníků. Jednou vojáci našli v lese na pravém břehu řeky Boržomky pramen, který vypadal jako jáma, naplněná teplou vodou a silně zapáchal. Plukovníka to zaujalo a přikázal pramen vyčistit a vodu v lahvích vozit k pluku. On sám trpěl onemocněním žaludku, a proto jako první na sobě vyzkoušel účinky minerální vody, které se ukázaly natolik blahodárné, že přikázal pramen obložit kameny a nedaleko si dal postavit lázeň a nevelký domek pro sebe. On sám také začal doporučovat vodu svým známým ke zlepšení zdravotního stavu.

V roce 1837 Popův Chersonský pluk vystřídali gruzínští granátníci. Lékař Amirov, který u pluku sloužil, začal zkoumat složení a účinky minerální vody z pramene. Byl to on, kdo poslal první zkušební vzorky minerální vody do Petrohradu a do Moskvy.

V roce 1841 byla již voda známá natolik, že místodržící cara na Kavkaze do Boržomi přivezl na léčení svoji nemocnou dceru. Jakou nemocní trpěla, o tom už historie mlčí, ale voda jí velice pomohla, a na počest toho místodržící pojmenoval první pramen Jekatěrinin, podle jména své dcery, a na svoji počest pojmenoval druhý, který byl v té době objeven a upraven, pramen Jevgenijův,

V roce 1850 byl v Boržomi založen park minerálních vod a v roce 1854 byla započata výstavba prvního závodu na stáčení vody.

V té době již sláva o léčivých minerálních pramenech obletěla celé Rusko. Boržomi začalo růst. Stavěly se nové paláce, parky, parčíky, hotely. V roce 1868 byl postaven most přes řeku Kuru, který byl pojmenován Olžin, na počest manželky Michaila Romanova. Most stál přesně 100 let a odnesla ho až povodeň v roce 1968.

V roce 1894 byla postavena železniční odbočka z Chašuri do Boržomi, která významně zlepšila dopravu, protože do té doby jezdily jen povozy s koňmi a cesta z Tbilisi do Boržomi trvala řádově 8 až 9 hodin...

Mikuláš Michajlovič Romanov trávil v Boržomi velmi mnoho času. Podle legendy ho tam držela nejenom lovecká vášeň, ale i jiná láska, a to ke správcové paláce Varvaře. Románek pokračoval až do samotného roku 1917. Potom byl Mikuláš nucen odjet do zahraničí. Varvara zůstala v Boržomi a až do své smrti v roce 1955 byla správcovou paláce. Zachovalo se u ní množství věcí od carské rodiny – knihy, fotografie, alba, ale nechtěla je předat muzeu, které bylo založeno v roce 1926. Po její smrti se do muzea dostala jen jedna fotografie a seznam zařízení z paláce, které vyvezla menševická vláda v první polovině února roku 1921.


Stáčírna v parku minerálních vod

V roce 1894 dal Michail Romanov v parku minerálních vod postavit stáčírnu. Závod fungoval až do 50. let 20. století, svědomitě stáčel Boržomi - vodu, která v té době byla již známá po celém světě.

Ruční výroba lahví

V roce 1896 byla otevřena první sklárna. Lahve se tam vyfukovaly ručně až do roku 1950.

První elektrárna

V roce 1897 dal Michail Romanov postavit v Boržomi první elektrárnu o výkonu 3 tisíce koňských sil, která v té době dodávala elektřinu Boržomské soutěsce a ještě třem okolním okresům. Pracovala až do roku 1958.

Výroba Boržomi

V roce 1904 se částečně podařilo mechanizovat výrobu Boržomi. Sklo se stále ještě vyfukovalo ručně, ale stáčení již bylo mechanizováno. V tomto roce také poprvé vyšel v novinách inzerát o tom, že se „minerální voda Boržomi prodává na vagony“. Stáčení vody probíhalo na plné obrátky - jestliže v roce 1854 bylo z Boržomi vyvezeno pouze 1350 lahví, tak v roce 1905 po zavedení výroby, bylo vyvezeno již 320 tisíc lahví a v roce 1913 přes 9 milionů.

Palác Mikuláše Michajloviče Romanova

Za sovětské vlády se z Boržomi staly lázně a v roce 1921 obec Boržomi povýšila na město.

Přijížděli sem významní lidé své doby a bývalé carské paláce se staly vládní rezidencí.
V paláci Mikuláše Michajloviče se usadil Stalin, který tam žil v letech 1926 a 1951.

V budově kanceláře, která byla postavena v roce 1890, u boržomské carské usedlosti, byl nejprve okresní výbor komunistické strany, potom komsomolci, a v roce 1926 tam bylo otevřeno lesní muzeum, zasvěcené místní přírodě a druhům stromů. Od roku 1937 do roku 1949 se společně s muzeem v budově nacházelo KGB a v roce 1938 muzeum získalo statut vlastivědného muzea a začalo sbírat nejenom druhy stromů, ale vše co se týkalo boržomských minerálních vod a lázní.

Údolí Boržomi v každé láhvi.

V osmdesátých letech 20. století prodej Boržomi dosáhl 400 milionů lahví, voda byla nejpopulárnější na území SSSR. V roce 1990-1995 byla výroba značně omezena z důvodu vnitřních ekonomických problémů v Gruzii. Na podzim roku 1995 ve dvou stáčírnách firma Georgian Glass & Mineral Water Co. N. V. obnovila výrobu minerální vody Boržomi. V současné době společnost vyrábí a prodává tři druhy vody: Boržomi klasik, Boržomi light a Prameny Boržomi.

Firma GG&MW Co.N.V. vlastní exkluzivní právo na stáčení vody Boržomi

V roce 1997 forma GG&MW Co.N.V. vyhrála výběrové řízení na exkluzivní právo stáčení vody Boržomi a vlastní licenci a exkluzivní právo stáčet vodu do roku 2007. Firma GG&MW Co.N.V. vyrábí 97 % Boržomi, která se prodává na území Gruzie, Ruska a států SNS.

Moderní stáčírna

V květnu roku 1997 byly modernizovány stáčírny - závody č. 1 a č. 2. Do majetku společnosti přešly Chašurské sklárny, které se nacházejí 30 km od Boržomi, a jejichž zařízení bylo také modernizováno.

V Boržomi se léčili například P. Čajkovskij, M. Gorkij, J. Stalin a další známé a slavné osobnosti.


VÝVOJ LAHVÍ

Láhev to je neodmyslitelná součást Boržomi. Vždy ji poznáte – modrozelené sklo (0,33 a 05 l) nebo plastová (0,5 a 1 litr), se slavným jelenem – symbolem údolí Boržomi – a firemní etiketou známou po celém světě.

Za stoletou historii této minerální vody se její láhev změnila mnohokrát. Nicméně již za dob Sovětského svazu byla nalezna forma, kterou poznáte i dnes, a také byly stanoveny dnešní „atributy“ Boržomi.

Expozice muzea Boržomi

Toto je jedna z prvních lahví Boržomi na zvláštním podstavci.

Expozice muzea Boržomi

Lahve počátku 20 století. V láhvi, stojící napravo, zůstalo ještě trochu Boržomi z té doby.

Současná láhev Boržomi

Taková je láhev v současné době. Jeden z druhů dnešní početné rodiny Boržomi.

Fotografie z roku 1905

Na počátku 20. století takhle ve sklárně kontrolovali kvalitu lahví na Boržomi.

Maketa první stáčírny, expozice muzea Boržomi.

A v tomto závodě do lahví, ručně vyfouknutých a kontrolovaných na světle, stáčeli minerální vodu Boržomi.

Expozice muzea Boržomi

Kolekce lahví Boržomi sovětské epochy. Nebylo tak moc lahví a etiket, jak by jste si asi představovali, ale již můžeme najít a poznat mnohé ze současné etikety a symboliky.

Současná kolekce lahví Boržomi.

Tři druhy minerální vody Boržomi, čtyři obsahy lahví (0,33 l, 0,5 l, 1 litr, 1,5 l), dva typy uzávěru (šroubovací a korunkový).

Akce: Otevřít verzi pro tisk


Soubory: